Menu

 

 

 

počítadlo.abz.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Bezemínské hradiště

 

hradiště Bezemín

Pohled na dobře patrné zbytky valu na východní straně hradiště, stáčející se doprava k jihozápadu - 14.10.2014.

Bezemínské hradiště, ležící na vrcholové plošině skalnatého ostrohu s nadmořskou výškou okolo 460 m, nad soutokem Úterského potoka a Hadovky, patří k významným archeologickým lokalitám plzeňského kraje. Je pojmenováno podle asi 3 km vzdálené obce Bezemín, na jejímž katastru se nachází. Hradiště je ze tří stran chráněno nepřístupným, strmým skalnatým terénem, spadajícím na západě a severu do údolí Hadovky a na východě do údolí Úterského potoka. Pouze z jihu je snadno přístupné po rovině a proto je zde obranný val nejmohutnější, doplněný ještě příkopem. Šipínské hradiště na protějším břehu Úterského potoka je odsud vzdáleno vzdušnou čarou pouhých 250 m.

Bezemínské hradiště

Hradiště je prvně zmiňováno už v roce 1826, podrobně ho však popsal až Ludwig Bittner v roce 1934. V letech 1949 – 1950 proběhl na hradišti archeologický výzkum vedený J. Kudrnáčem, zaměřený na průzkum několika pohřebních mohyl a hradištního opevnění, především obranného valu v jihovýchodní části hradiště. Bezemínské hradiště se skládá ze dvou částí. Větší opevněná plocha má rozlohu asi 3,4 hektaru, menší oválné opevnění s rozlohou asi 0,45 hektarů v severozápadní části areálu bývá někdy nazýváno akropolí. Valy jsou dnes místy až 2,5 metru vysoké a u paty až 9 metrů široké. Sondy v jihovýchodní části opevnění odhalily, že zde byla vybudována asi 3,5 metru široká kontrukce ze dřeva a hlíny, zpevněná na vnější straně až 1 metr silnou zdí, z velkých, na sucho kladených kamenů. Před valem byl vykopán i vytesán do skály asi 1,5 metru hluboký a místy až 9 metrů široký příkop. Opevnění obou částí hradiště zaniklo při velkém požáru, o čemž svědčí ohořelé a zuhelnatělé zbytky trámů a na některých místech do ruda vypálená hlína, či dokonce žárem spečené kameny ve zbytcích valů.

Bezemínské hradiště

Na jihozápadě je val zdvojen a má se za to, že právě zde byl umístěn vchod do hradiště. V roce 2006 zveřejnil Robert Trnka v časopise Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka – Hláska, č.3/2006, str. 35 – 37, zajímavou hypotézu, že brána pro vstup do hradiště byla umístěna na jiném místě, a to v úzké průrvě, nacházející se přibližně uprostřed jihovýchodního valu. Tato průrva je zachycena i na mapce L. Bittnera.

Bezemínské hradiště

Podle keramických střepů, nalezených při výzkumu opevnění, je hradiště datováno do starší a střední doby hradištní, tzn. do 8. a 9. století, kdy opevnění zaniklo požárem, jak již bylo uvedeno, a nebylo již obnoveno. Zajímavostí je, že zde bylo nalezeno i 5 střepů starších, z doby halštatské. V r. 1998 byly v části příkopu, odkryté erozí, nalezeny také části keramiky z doby mladohradištní, tzn. z období po zániku hradiště.

Bezemínské hradiště

Asi 170 m od hradiště jihozápadním směrem se na ploše zhruba 300 x 300 metrů nachází pohřebiště se 45 mohylami. Jednu z nich prozkoumal L. Bittner už v roce 1934, další čtyři J. Kudrnáč v roce 1950. Mohyly měly průměr 5 až 6,5 metru a výšku od 0,5 do 0,75 metru a nacházely se v nich žárové pohřby se zbytky spálených lidských kostí a úlomků keramických nádob. V letech 1989 a 1990 provedla H. Svobodová záchranný průzkum dalších čtyř mohyl, poškozených při lesních pracích. Kromě nálezů keramiky zde byl objeven i železný nůž. Dnes jsou mohyly zarostlé stromy a jsou v terénu prakticky neznatelné. Mohyly jsou datovány do stejného období jako hradiště, tzn. do 8. a 9. století. Rozsáhlejší archeologický průzkum jak bezemínského, tak i šipínského hradiště nebyl dosud proveden.

Informační zdroje

Informační panely naučné stezky Šipín
J. Kudrnáč:         Slované v západních Čechách, Archeologické rozhledy 1950, s. 185 - 190
Michal Lutovský:  Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nakladatelství Libri,
                         2001, s. 322
Robert Trnka:     Hradiště Bezemín, zpravodaj Hláska klubu Augusta Sedláčka, č.3/2006, s. 35 - 37