Menu

 

 

 

počítadlo.abz.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Hrad Gutštejn

zřícenina hradu Gutštejn

Pohled na hrad Gutštejn od východu z předhradí - 15.7.2013.

Malebná a romantická zřícenina hradu Gutštejna stojí na skalnatém ostrohu na levém břehu potoka Hadovky, ve vzdálenosti asi 2,5 kilometru od Šipína. Ostroh je spojen s okolním terénem pouze úzkou skalnatou šíjí ve východní části areálu. Hrad sestává ze dvou částí: předhradí a vlastního hradu. Předhradí bylo vybudováno právě na zmíněné šíji. Od jihu bylo chráněno přitesanými skalami, tvořícími přirozenou zeď, a od severu hlubokou roklí a zřejmě i palisádou. Přístupové cesty k předhradí vedly po skalním ostrohu od severovýchodu a po jižním úbočí kopce od potoka. Samotné předhradí bylo od okolí odděleno dnes již neznatelným příkopem. Nedochovaly se zde žádné zbytky budov, pouze malý sklípek, vytesaný do skály na jeho jihovýchodním okraji.

hrad Gutštejn castle

Předhradí bylo od hradu odděleno dalším příkopem, překlenutým padacím mostem, po kterém se vcházelo na hradní nádvoří nezachovanou hlavní bránou. V jižní části nádvoří se nacházela budova pro čeleď a hradní posádku. Údajně zde byla také konírna. Hned vedle této budovy byla při archeologickém průzkum v r. 2000 objevena skalní cisterna, sloužící jako zásobárna vody, protože hrad neměl vlastní zdroj pitné vody. Bylo to jeho strategickou slabinou, znemožňující obranu hradu při delším obléhání. Obranu hradu také ztěžoval fakt, že dostatečně nepřevyšoval okolní terén, ba právě naopak. Zejména návrší západně od hradu, leží značně výše a dostatečně blízko a představovalo tak slabé místo jeho obrany.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

Nádvoří bylo od vnitřního hradu odděleno valem a příčnou zdí s další nedochovanou bránou. Hned za ní byl po ve skále vytesaných schodech vchod do klenutého sklepa, ze kterého vedla krátká úniková chodba za hradby. Vnitřní hrad je tvořen starším jižním palácem, odděleným od novější severní části úzkým nádvořím. Jižní palác byl opatřen střílnami v přízemí a okny s kamennými sedátky v prvním patře, rozděleném na dvě nestejně velké prostory. Ze severní zdi paláce zůstaly pouze nepatrné zbytky.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

Jižní palác odděluje od paláce severního, úzký, asi 5 metrů široký dvorek. Severní palác leží poněkud výše a byl, stejně jako věž, dostavěn dodatečně. Byl obytný, třípatrový, jednotlivá patra oddělovaly dřevěné trámové stropy. Otvory po trámech jsou ještě dobře patrné na části severní stěny, která přežila do dnešních dnů. Na zdi jsou ještě zbytky původní omítky. Jižní, vnitřní stěna paláce se nedochovala a ze západní stěny zbylo pouze nízké torzo. Na východní straně přiléhala k severnímu paláci hranolová věž se zaoblenými rohy, vysoká 25 m a široká 6 m, která dnes tvoří výraznou dominantu hradu. Původní vstup do věže byl od jihu, po padacím můstku. Gotická klenba tohoto vstupu i se závěsy pro můstek se zachovala do dnešních dnů. Dodatečně byl do věže proražen i druhý vstup ze západu, ze severního paláce. I tento vstup byl opatřen padacím můstkem. Věž nemá žádná okna, pouze několik střílen.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

Z nádvoří vedla v jižní části další brána do později postaveného příhrádku a z něj do parkánu který se nachází na jižní a částečně i západní straně hradu. Parkán umožňoval chráněný pohyb obránců hradu a zvyšoval tak ochranu opevnění.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

Kdy přesně byl Gutštejn postaven, resp. založen, není známo, bylo to někdy na přelomu 13. a 14. století. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synovi Sezemovi tři vesnice na deset let. Jetřich byl patrně původem z rodu Hroznatovců, o čemž svědčí znak rodu se třemi jeleními parohy na zlatém štítě. Stejný erb používali také páni z Gutštejna, pro něž byl hrad rodovým sídlem téměř po 250 let. Z roku 1369 je v archivech zmínka o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi a Půtovi z Gutštejna. Právě Půta vlastnil hrad v roce 1379, spolu s vesnicemi Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Líšťany. Půta postoupil hrad někdy po roce 1409 svému bratru Jetřichovi. Po Jetřichově smrti v r. 1417 patřil hrad jeho synům Burianovi a Janovi. Oba byli přívrženci císaře Zikmunda a katolické strany. Na jaře roku 1422 přitáhli ke Gutštejnu husité pod vedením Jana Žižky a po krátkém obléhání jeho vojska hrad dobyla. Při dobývání údajně zajali i 150 jezdců, kteří přispěchali obleženému hradu na pomoc.

hrad Gutštejn castle

hrad Gutštejn castle

Jan i Burian si vedli kořistnicky, byli známi jako bezohlední vykořisťovatelé svých poddaných, i jako ziskuchtiví sousedé, stále připraveni soudit se s kýmkoli o majetek. Po Janově smrti v r. 1453 připadl Gutštejn Burianovi. Ten získal značné jmění i vliv a přestože byl dříve přívržencem katolíků, postavil se r.1488 na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1472 se stal vrchním komorníkem, a r. 1485 dokonce nejvyšším kancléřem království českého. V té době již samozřejmě nesídlil na Gutštejně. Zanechal po sobě pět synů, kteří se podíleli na vnitřních kořistnických bojích v západních Čechách na počátku 16.století. Když zemřel v r. 1545 poslední z těchto pěti bratrů Volf, získal Gutštejn jeho syn Viktorín, který ale už v roce 1549 prodal hrad i s okolím, kam patřil také statek Gutštejn, majiteli Bezdružic, Hanušovi Elpognarovi (nebo Elbognerovi) z Dolního Šenfeldu. Rod Gutštejnů vymřel roku 1747. Hrad ztratil na významu  již v 15. století, ještě jako majetek rodu z Gutštejnu, v 16.století pak byl definitivně opuštěn a pustnul. Dnes na něm sídlí pouze poštolky.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

V letech 1995 až 2000 proběhl archeologický průzkum hradu, který přinesl některá nová zjištění. Bylo potvrzeno, že hrad byl několikrát přestavován a rozšiřován. Nejdříve vzniklo vnitřní jádro hradu s jižním palácem, severní palác byl vystavěn později. Postupně byly přistavovány další části a v 15. století prošel hrad radikální přestavbou. Zbytky nejstarších základů nebyly většinou nalezeny, protože při přestavbách byla přitesávána i podkladová skála. Mohutná věž byla postavena dodatečně a nenáleží k nejstarší etapě hradu. Obvodová zeď kolem celého vnitřního hradu byla zakončena cimbuřím. Hradbu převyšovaly pouze sedlové střechy obou paláců a vysoká věž s krytou dřevěnou galérií a hrázděným patrem pod střechou. Na rozdíl od dřívějších předpokladů bylo zjištěno, že hlavní vstupní brána do nádvoří byla věžového tvaru a že příhradí bylo obytné, tzn. zastřešené. V jeho prvním patře byla pravděpodobně komnata pro ženy. Vcházelo se do ní po schodech z jakési předsíně, ze které se vstupovalo také do jižního paláce a do sklepení.

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

hrad Gutštejn castle hrad Gutštejn castle

Okolí hradu v r. 1975 vypadalo úplně jinak než v roce 2014. Celý skalnatý ostroh byl odlesněn, což byl následek prudké vichřice, která zde většinu stomů polámala a vyvrátila, přežily pouze borovice v těsné blízkosti hradu.

Na základě archeologického průzkumu byl zpracován projekt na zabezpečení havarijních stavů zdiva hradu. Stavební práce byly zahájeny na podzim 2010 a pokračovaly v roce 2011.

Dvůr Daňkov

Dvůr Daňkov (dříve dvůr Gutštejn) leží asi 600 m severně od hradu. Prvně je zmíněn, jak je uvedeno výše, při jeho prodeji společně s hradem majiteli Bezdružic, Hanušovi Elpognarovi (nebo Elbognerovi) z Dolního Šenfeldu, kdy byl připojen k Bezdružicím. Později bylo zadlužené panství prodáno Jáchymovi ze Švamberka. Během turbulencí třicetileté války byly dvůr i hrad vypáleny švédskými vojsky (pravděpodobně v roce 1646). Ve stejné době byly vypáleny i Bezdružice včetně zámku. Panství Bezdružice potom vícekrát změnilo majitele a bylo svědkem velkého selského povstání, poraženého v roce 1680 na Ovčím vrchu u Bezdružic. Roku 1712 kupuje celé panství Max Karl, kníže z Löwenstein-Wertheimu  a v jeho rodu zůstává celé panství po dalších více než 200 let.

hrad Gutštejn castle

V roce 1818 zde zřídil kníže Karl von Löwenstein oboru a o něco později nechává starší hospodářskou budovu přestavět na lovecký zámek. Z první poloviny 19.století pochází velkolepé plány na přeměnu loveckého zámečku v honosný zámek, obklopený parkem od francouzského architekta Francoise Verly. Plány zůstaly pouze na papíře a realizace se nedočkaly. R. 1879 byl zámek upraven do dnešní podoby jednoduché obdélné stavby s nárožní pětibokou věžičkou a dřevěnou pavlačí. V oboře, která měla rozlohu větší než 400 ha, byly chováni daňci a podle nich byl dvůr i přejmenován.

hrad Gutštejn castle

V roce 1937 prodal kníže Alois z Löwensteinu Gutštejn i s oborou a dvorem Karlu Alexandru Schneferovi. Následně byla roku 1938 obora zrušena a zbylí daňci vypuštěni do volné přírody. V roce 1946 byl podle Benešových dekretů Karlu A. Schneferovi majetek zabaven, statek přeměněn na státní statek, jehož součástí se stal i zámeček. V této době byla budova zámečku částečně opravena. V roce 1995 byly zámek a část dvora vydány v náhradní restituci. O zámek však nikdo nepečoval a ten chátral a byl v žalostném stavu. Restituenti prodali zámek v roce 2011 novým vlastníkům, kteří nechali opravit alespoň část střechy.

V ohradě nedaleko dvora dnes nepobíhají daňci, ale stádo jelenů evropských, kteří tu jsou chováni komerčně jako jateční zvířata.

Informační zdroje

Informační panely naučné stezky Šipín
Web www.hrady.cz
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého, svazek XIII, s. 50 - 53
Eva Kamenická: Archeologický výzkum hradu Gutštejna, zpravodaj Hláska klubu Augusta Sedláčka, č.3/1999,
                        str. 37 - 39
Eva Kamenická: Hrad Gutštejn - závěrečná 4. etapa výzkumu v rámci programu „Věda a výzkum“, zpravodaj
                        Hláska klubu Augusta Sedláčka, č.4/2000, str. 60