Menu

 

 

 

počítadlo.abz.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Příroda

jelen sika

Jelen sika - laň s kolouchem

Jedním z největších bohatství Šipína a jeho okolí je příroda. Životní prostředí je tu ještě relativně čisté, v okolí je minimum průmyslu a tak největším znečišťovatelem (nepočítáme-li s přenosem emisí ze vzdálenějších oblastí) je zemědělství a lidská činnost obecně. Původní, převážně listnaté lesy s převahou buků a dubů, které tu určitě rostly ještě v době hradištní, se nezachovaly a byly nahrazeny hospodářsky lépe využitelnými lesy jehličnatými, složenými z monokultur smrků, případně borovic. Přibližnou představu o vzhledu původních lesů můžeme získat na „akropoli“ bezemínského hradiště, kde na příkrých skalnatých srázech rostou letité duby letní i zimní, buky lesní, modříny opadavé i jedle bělokoré.

příroda les nature forest příroda les nature forest

I přesto, že lesy zde již nemají původní složení, relativně nízká hustota osídlení, zejména po 2. světové válce, nízké znečištění, rozmanitost reliéfu i vliv mikroklimatických faktorů přispěly k zachování vysoké druhové pestrosti zdejší flóry i fauny. Vyjmenovat všechny vzácné a ohrožené druhy, které tu stále ještě nacházejí útočiště, by zabralo několik stran. Koncem léta a na podzim jsou okolní lesy houbařským rájem. Na stromech, skalách i na zemi roste množství lišejníků a mechů. Jeden ze zde rostoucích lišejníků, provazovka obecná (Usnea filipendula), slouží jako indikátor čistoty ovzduší a v České republice je zařazen do kategorie ohrožených. Z rostlin se zmiňme alespoň o dvou, pro jejich velikost nepřehlédnutelných, i když určitě ne nejvzácnějších. Jsou jimi devětsil lékařský a kapradina pérovník pštrosí.

příroda les devětsil lékařský nature forest Petasites hybridus příroda les devětsil lékařský nature forest Petasites hybridus

příroda les devětsil lékařský nature forest Petasites hybridus

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je vytrvalá bylina se silným odenkem, Na jaře, v březnu, vyrůstají vysoké a tlusté lodyhy, zakončené hrozny růžových až tmavofialových květů. Listy vyrostou až po odkvětu a patří k největším listům u nás rostoucích rostlin. Jedna z lokalit výskytu devětsilu leží přímo na soutoku Úterského potoka s Hadovkou.

příroda les pérovník pštrosí nature forest Matteuccia struthiopteris příroda les pérovník pštrosí nature forest Matteuccia struthiopteris příroda les pérovník pštrosí nature forest Matteuccia struthiopteris

Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) je druh kapradiny. Je zvláštní tím, že vytváří dva druhy listů. Na jaře vyrůstají neplodné, světlezelené listy. Plodné listy vyrůstají později ze středu nálevky neplodných listů. Lístky plodného listu jsou stočené, na okrajích kožovité, zpočátku olivově zelené, později hnědnou. Pérovník pštrosí zde pravděpodobně není rostlinou původní, ale byl sem zavlečen člověkem. Roste tu ve velkém množství zejména v lokalitě Pod Šipínem na pravém břehu Úterského potoka, kde je chráněn jako přírodní památka.

příroda les Babočka osiková nature forest Nymphalis antiopa příroda les Chrobák lesní nature forest Anoplotrupes stercorosus

Potok Hadovka nezískal své jméno podle zde žijících hadů (užovka obojková a vzácně zmije obecná), nýbrž podle mihule potoční (Lampetra planeri), která v potoce v minulosti hojně žila. Dnes už se tu objevuje jen velice vzácně, spíše zde zastihneme její larvy, zvané minohy, které se zavrtávají do bláta a písku na dně potoků. Kromě mihulí žijí v potocích pstruh potoční, vranka obecná a v klidnějších úsecích Úterského potoka i lipan podhorní. V Úterském potoce je evidován i výskyt kriticky ohrožených druhů raka říčního a raka kamenáče. Z plazů a obojživelníků zmiňme ještě mloka skvrnitého, čolka obecného, ropuchu obecnou, skokana zeleného a hnědého, ještěrku obecnou a slepýše křehkého.

příroda les skokan hnědý nature forest Rana temporaria příroda les Skorec vodní nature forest Cinclus cinclus

Z ptáků, kteří tu žijí, patří ke vzácným a ohroženým druhům bezesporu čáp černý, ledňáček říční, skorec vodní, krkavec velký, výr velký, luňák hnědý i další ptáci, kterým zdejší příroda poskytuje útočiště. Žije tu i pestrá paleta savců od malých myšek a myšic, přes větší lasicovité šelmy, jako kuna lesní a jezevec, lišku obecnou až po velké sudokopytníky, zastoupené prasetem divokým, srncem obecným, muflonem a jelenem sikou. Daňkové, vypuštění v roce 1938 z bývalé obory tu již dávno nežijí, pravděpodobně nepřežili válečné období.

Budoucnost nejistá

Z předchozích stránek vyplývá, že území Šipína s okolím je cenné jak svými historickými památkami, tak i přírodním bohatstvím. Aby se co nejvíce z těchto pokladů zachovalo i pro příští generace, je nutné o toto území řádně pečovat a pečlivě chránit před škodlivými vlivy. V roce 1997 byl na území v okolí Šipína zřízen Přírodní park Úterský potok – západ o rozloze 1800 ha. Území zahrnuje část toku Úterského potoka od Bezdružic k Trpístům, včetně spodního toku potoka Hadovka. Jedná se o hluboce zaříznutá údolí v Tepelské a Plaské vrchovině. Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je přírodní park územím, ve kterém jsou omezeny činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.

příroda les Liška obecná nature forest Vulpes vulpes příroda les Prase divoké nature forest Sus scrofa

Z rozhodnutí MK ČR čj. 9964/2004 z 3.10.2006 zde byla vyhlášena krajinná památková zóna: „Lokalita představuje spolu se starším rozsáhlým hradištěm Bezemín dvě nejzápadnější výspy opevnění slovanských hradišť. Celý areál je důležitý pro poznání středo a mladohradištního období, následovalo tu nepřetržité osídlení po celé období středověku. Plocha hradiště nebyla v novověku výrazně dotčena zástavbou, historické situace zůstaly zachovány. Areál tvoří významný a pohledově se uplatňující celek na okraji klidové oblasti údolí Hadovky a Úterského potoka a neměl by být narušen civilizačními zásahy. Toto památné místo je hodnotnou součástí území, které bylo navrženo krajinnou památkovou zónou.“

příroda les muflon nature forest Ovis musimon příroda les Jelen sika nature forest Cervus nippon

Všechno tak vypadalo až příliš krásně na to, aby se něco nepokazilo. Netrvalo dlouho, necelých 5 let od vyhlášení památkové zóny, když Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí vydaly v r. 2011 tzv. „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“, ve kterém je mj. uvažováno s výstavbou vodního díla Šipín na Úterském potoce, několik set metrů nad Dudákovským mlýnem. Realizací vodního díla by došlo k nenávratnému poškození jednoho z posledních zbytků relativně nenarušené přírody. V Generelu se sice hovoří o tom, že stavba vodního díla není zatím aktuální, že je pouze podkladem pro územní plánování, ale jako už mnohokrát předtím, o peníze jde až v prvé řadě. A tak se také hovoří o tom, že vodní díla mají být financována s využitím fondů Evropské unie. A až budou finance ve fondech schváleny, bude je nutno také vyčerpat. A když jde o peníze, bývá ochrana přírody vždy odsunuta až na poslední místo.

příroda les vodní dílo nature forest dam

Informační zdroje

Informační panely naučné stezky Šipín
Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území, vytvořený Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, Praha, 2011